Patina křídovými pastely

Při patinování svých modelů nepoužívám olejové barvy, ale pouze křídové pastely. K nástřiku modelů totiž nepoužívám akrylové barvy, ale výhradně syntetiky (převážně Model Master), které oleje respektive jejich ředidla (terpentým, kobaltový sikativ, S6006 atp.) spolehlivě narušují. Někdo může namítnout, že model lze přelakovat čirým akrylovým lakem, který uvedená ředidla nenarušují, a pak je patina olejem možná. Vyzkoušel jsem to, ale asi jsem někde dělal chybu – místy k narušení došlo (zřejmě tam byla malá vrstva laku). Po několika pokusech a množství vypuštěných nepublikovatelných výrazů jsem zanechal experimentování a pokorně se vrátil k pastelům.
Pastely používám úplně obyčejné, české, koupené před léty v papírnictví v sadě asi 30 odstínů, z nichž pravidelně používám asi 8 (černou, bílou a odstíny šedé, hnědé a okrové). Prášek z nich nastrouhám buď na jemném brusném papíru nebo na obyčejném kancelářském papíru. Prášky lze navzájem míchat a získat tak potřebný odstín.
Na rozdíl od olejovek je nutné před patinováním povrch modelu sjednotit matným lakem. Povrch by měl být co nejhladší, bez "pomeranče" a "krupice". Osobně model před nástřikem matného laku opatrně přebrousím, nebo lépe, přeleštím vodou s rozpuštěnou trochou tekutého prášku na mytí nádobí (Cif). Model pak opláchnu vodou a po důkladném vyschnutí nastříkám matný lak – nejvíce se mi osvědčil rychleschnoucí Model Master (ve válcové skleničce) ředěný originálním ředidlem v poměru 1:4-5 ve prospěch ředidla. Laku nemusí být na modelu velká vrstva, stačí když trochu sjednotí povrch (nemusí být úplně jednolitý). Důležité upozornění: Po zaschnutí laku už na model nesaháme holýma rukama! Prášek z pastelů totiž spolehlivě vykreslí jakýkoliv otisk prstu. Proto s modelem manipuluji pouze v rukavicích – nejvíce se mi osvědčily lékařské gumové (nesterilní za pár korun).
Patinování pastely rozděluji na několik fází. Nejprve naznačím stopy po vytékajících kapalinách. V troše prášku vhodného odstínu namáčím tenký ostrý štětec namočený ve vodě s trochou Jaru a stopy jím maluji na patřičná místa modelu. Přiznám se, že občas ani tu vodu s Jarem nepoužívám, ale štětec nasliním :-).
Pak zvýrazním paneláž. Namíchám si prášek barvy "špíny", tj. směs černého, hnědého a bílého, a tenkým štetcem jej nanáším do spár. Přebytečný prášek sfouknu (jedno doporučení: v rámci udržení rodinné pohody nedoporučuji patinovat na kobercem, obzvláště světlým) a zbytky prášku "ometu" měkkým štětcem ve směru letu nebo po délce spáry. Zvýraznění lze různě měnit, podle toho, kde se spára na modelu nachází. Stačí prášek ztmavit nebo zesvětlit.
Když má model zvýrazněnu paneláž, začnu se věnovat "zašpinění" od výfukových plynů, stopách střelného prachu atp. Postup je stejný jako u paneláže, prášek patřičného odstínu (většinou převažuje černá) ale nanáším větším štětcem a rozetřu ve směru znečištění. U stop za výfucích do středu znečištění ještě nanesu trochu světlého prášku, aby vypadalo věrohodně. Pokud někde znečištění trochu přeženu, zjemním je nanesením prášku o trochu světlejšího, než je odstín kamuflážní barvy. Mícháním odstínů jdou docela dobře znázornit i místa zaprášená nebo jinak neostře zašpiněná.
Po dokončení patiny model přestříkám lakem (opět Model Master). Ten již může být pololesklý nebo matný, podle zvyku. Lak zafixuje patinu a na model lze bez následků sahat.

Nakonec přidám pár postřehů, jež jsem časem vysledoval:

• Závěrečný nástřik lakem zvětší kontrast zašpinění, takže pokud model před nástřikem vypadá mdle, je to jen dobře.
  
• Pouze světlé odstíny pastelů lak téměř zneviditelní, takže je nutné jimi patinu přehnat.
• Zkoušel jsem opticky zvýraznit vystupující místa a hrany křídami. Po nástřiku lakem ale nebylo zvýraznění patrné. Proto je nyní zvýrazňuji metodou suchého štětce syntetickou barvou po nástřiku modelu lakem.
• Pokud se patina pastely nepovede, jde umýt vodou s Jarem, ale ne beze zbytku! Může posloužit i hodně měkká guma na gumování (používám plastickou) a dané místo opatrně přegumovat. Gumu je potřeba neustále čistit gumováním na papíře, jinak může udělat šmouhy na modelu. Vhodná guma se docela dobře pozná podle toho, že při gumování papír nedře.
• Patinování pastely je časově docela náročné (jednomotorová stíhačka 1:48 tak 10-12 hodin práce).
• Dnes se rozšiřující pigmenty jsou o něčem jiném – na rozdíl od pastelů dávají po nanesení mnohem sytější odstíny – je nutné je více zesvětlovat.
• Před začátkem patinování je dobré si promyslet postup, kde začít, respektive kdy za co model držet. Nedoporučuji na model nalepit všechny antény a drobné díly. Já jsem je většinou ulomil.

nahoru

Hydraulická vedení u podvozků

Ke znázornění hydraulických vedení u podvozků modelů letadel se obvykle používají měděné drátky. To není z mé strany nic objevného ani převratného. Nevím jak ostatní, ale já jsem se občas potýkal s tím, kde vhodný drátek vzít. Až jsem se zase jednou rýpal v počítači a do oka mi padl 80-ti žilový plochý IDE kabel, jímž byl připojen pevný disk k řadiči. Ne, že bych si kvůli modelu zdevastoval počítač, ale zapátral jsem v krabici s různým počítačovým haraburdím a pozadovaný kabel vytáhl. Pak už bylo dílem okamžiku získat požadované měděné drátky v požadovaném množství. Spolu s drátky jsem získal i bužírku o velmi malém průměru, kterou jsem použil pro znázornění úchytů hydraulického vedení na podvozkové noze. Šev na bužírce jsem po opatrném odtržení z kabelu obrousil brusným papírem. Lepit lze vteřinovým lepidlem.

Jiří Rumíšek

nahoru

Leštění kabin

Na vyleštění poškrábané čirého překrytu kabiny není nic až tak složitého. Horší ale je, když potřebujeme vyleštit vnitřek překrytu kabiny. Nedávno jsem se s tímto problémem setkal u čelního štítku Spitfiru. Lešticí kotouček do minivrtačky jsem pro jeho velikost zavrhl - bylo mi jasné, že by štítek zmizel v nenávratnu poté, co by kotouček zachytil o jeho hranu. Vzal jsem tedy vatovou štětku na čištění uší, nanesl trochu brusné pasty a začal ručně leštit. Po chvíli jsem došel k závěru, že takto to asi moc nepůjde respektive to bude práce na několik večerů. Vzal jsem tedy jinou štětku a přeřízl ji (hezká věta :-)). Pak ji upnul do minivrtačky a vzniklým nástrojem po chvilce vnitřek štítku kabiny vyleštil. Brusné pasty jsem dal jen velmi málo, zkusil jsem i Cif na mytí nádobí s trochou vody. Finiš proběhl ve znamení štětky namočené do vody s trochou Jaru.

Jiří Rumíšek

nahoru